Výsledek:
Když označíme prvočíselný rozklad , platí
|
Podmínka, že největší společný dělitel není mocninou dvojky, je ekvivalentní existenci lichého prvočísla , jež dělí zároveň i . Protože
|
není nikdy dělitelné , takže nejmenší , které připadá v úvahu, je . Dále si uvědomme, že nemůže být současně dělitelem a , neboť jinak by muselo dělit také
|
Existují tedy , , taková, že a . Protože hledáme nejmenší , předpokládejme, že , a .
Pro jsou nejmenší možné hodnoty a postupně a , a vezmeme-li nejmenší možná prvočísla, tj. , , dostaneme . Pro pak dostáváme a , což znamená, že
Tedy je vskutku nejmenší možná hodnota .